otrok
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | otrok | otroci |
| genetive | otroka | otroků |
| dative | otrokovi; otroku | otrokům |
| accusative | otroka | otroky |
| vocative | otroku | otroci |
| locative | otrokovi; otroku | otrocích |
| instrumental | otrokem | otroky |
Meaning 2
člověk zcela podřízený, závislý, ovládaný, nevolník 2
Synonyms:
nevolník 2
ovládaný
závislý