norma
noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | norma | normy |
| genetive | normy | norem |
| dative | normě | normám |
| accusative | normu | normy |
| vocative | normo | normy |
| locative | normě | normách |
| instrumental | normou | normami |
Meaning 1
závazné pravidlo (vynucované předpisy, zvykem apod.); jejich soubor
Synonyms:
předpis (meaning 2)
zákon (meaning 3)
pravidlo (meaning 1)
Example sentences:
V praxi je mnohdy lepší soustředit se na vlastní bezpečnost než na splňování různých norem.
Když byla v roce 1872 zavedena v celé zemi povinná školní docházka, stal se problém neexistující jazykové normy ještě naléhavějším.
Meaning 2
economy
množství práce stanovené na určitou časovou jednotku
Example sentences:
Byli to opět sovětští poradci, kteří zařídili, že vězni, kteří splnili pracovní normu na Jáchymově, dostávali tzv. ruský příděl potravin, zatímco česká správa Jáchymova chtěla raději vězně vybít, zničit hladem.
Při zadávání zaměstnanců k výkonové normě v zakázce je možné každému zaměstnanci přiřadit jinou tarifní třídu nebo hodnotu výkonu.
Meaning 3
technique
předpis technického řešení výrobku, zařízení, technologie ap.
Example sentences:
V současné době neplatí pro vsakování srážkové vody žádná technická norma.
Display in multilingual dictionary