úřad
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | úřad | úřady |
| genetive | úřadu | úřadů |
| dative | úřadu | úřadům |
| accusative | úřad | úřady |
| vocative | úřade | úřady |
| locative | úřadě; úřadu | úřadech |
| instrumental | úřadem | úřady |
Meaning 1
orgán veřejné správy
Synonyms:
kancelář (meaning 2)
Example sentences:
Finanční podporu nám poskytl zdejší obecní úřad.
Pokud občané ČR chtějí uzavřít manželství před zastupitelským úřadem ČR v cizině, pak předkládají zastupitelskému úřadu Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství.
Poslal jsem žádost na úřad již před dvěma měsíci a nikdo nereaguje, co mám dělat?
Popová zpěvačka Britney Spears musela slíbit úřadům, že během svých dvou koncertů v Číně nebude vystupovat tak odhalená.
Půl roku jsem na úkor své rodiny i živnosti běhala po úřadech a protelefonovala jsem asi jedenáct tisíc korun.
Kdo z nás by chtěl mít popotahování s úřady nehledě na hrozící pokuty a sankce?
Meaning 2
budova tohoto orgánu
Example sentences:
Helena ještě šla na úřad, který byl hned vedle pošty, aby nechala udělat občanský průkaz svému nejstaršímu synovci.
Meaning 3
povinnosti, hodnost plynoucí ze služby, z vedoucího postavení v tomto orgánu
Synonyms:
funkce (meaning 3)
Example sentences:
Prezident Bush složil slib a ujal se úřadu ve svém druhém prezidentském období.
Zástupce šéfa státního zemědělského fondu byl zbaven úřadu kvůli obvinění, že za přidělování peněz z fondů EU dostával úplatky ve výši 150 tisíc eur.
Display in multilingual dictionary