Czech
orbital
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | orbital | orbitaly |
| genetive | orbitalu | orbitalů |
| dative | orbitalu | orbitalům |
| accusative | orbital | orbitaly |
| vocative | orbitale | orbitaly |
| locative | orbitalu | orbitalech |
| instrumental | orbitalem | orbitaly |
technical term
Meaning 1
physics
jednočásticová vlnová funkce popisující stav elektronu v atomu nebo molekule; oblast nejpravděpodobnějšího výskytu elektronu kolem atomového jádra
Example sentences:
Analogicky k atomu existují v molekulách molekulové orbitaly, jejichž obsazení elektrony definuje eletronovou strukturu víceatomové částice a podmiňuje fyzikální vlastnosti a reakční schopnosti