Czech
pomeranč
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | pomeranč | pomeranče |
| genetive | pomeranče | pomerančů |
| dative | pomeranči | pomerančům |
| accusative | pomeranč | pomeranče |
| vocative | pomeranči | pomeranče |
| locative | pomeranči | pomerančích |
| instrumental | pomerančem | pomeranči |
Meaning 1
botany
(sub)tropický vždyzelený keř nebo strom rodu Citrus, s převislými větvemi a vonnými bílými květy, pěstovaný pro sladké plody
Synonyms:
pomerančovník (meaning 1)
Example sentences:
V oáze nalezneme svěží sady a háje, ve kterých rostou pomeranče, citróny, granátová jablka, limetky a meruňky.
Meaning 2
kulatý nebo mírně protáhlý oranžový ovocný plod tohoto stromu nebo keře se šťavnatou dužninou
Example sentences:
Pepa jako tradičně vařil, já jako tradičně loupal pomeranč, měl jsem aspoň s nádobím míň starostí než Pepa.
Do této směsi je možno přidat pekanové ořechy, citrusovou kůru nebo pomeranč, trochu rozinek, borůvek či černého rybízu.
Na stůl položil pět pomerančů v síťovce a šproty ve vlastním oleji.