Czech
Děčín
noun (vlastní, masculinum)
Grammar details: Podoba 6. pádu Děčíně se užívá obvykle po předložce v při vyjádření příslovečného určení místa. V jiných kontextech lze užít obě podoby.
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | Děčín | |
| genetive | Děčína | |
| dative | Děčínu | |
| accusative | Děčín | |
| vocative | Děčíne | |
| locative | Děčíně, Děčínu | |
| instrumental | Děčínem |