Czech
budík
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | budík | budíky |
| genetive | budíka; budíku | budíků |
| dative | budíku | budíkům |
| accusative | budík; budíka | budíky |
| vocative | budíku | budíky |
| locative | budíku | budících |
| instrumental | budíkem | budíky |
Meaning 1
přenosné hodiny se zařízením k buzení
Example sentences:
Karel si špatně nařídil budík a zaspal.