Czech
cvičitel
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | cvičitel | cvičitelé |
| genetive | cvičitele | cvičitelů |
| dative | cvičiteli; cvičitelovi | cvičitelům |
| accusative | cvičitele | cvičitele |
| vocative | cvičiteli | cvičitelé |
| locative | cvičiteli; cvičitelovi | cvičitelích |
| instrumental | cvičitelem | cvičiteli |
Meaning 1
kdo vede výcvik
No public translations in this meaning available.