Czech
dlužník
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | dlužník | dlužníci |
| genetive | dlužníka | dlužníků |
| dative | dlužníkovi; dlužníku | dlužníkům |
| accusative | dlužníka | dlužníky |
| vocative | dlužníku | dlužníci |
| locative | dlužníkovi; dlužníku | dlužnících |
| instrumental | dlužníkem | dlužníky |
Meaning 1
law
osoba, která má dluh, tj. musí splnit povinnost podle určité smlouvy
Example sentences:
Na půjčku u klasické banky je potřeba mít dostatečný plat a taky nesmíte být v žádném případě v registru dlužníků.
Dlužník je v prodlení, pokud nesplní svůj závazek řádně a včas.
Meaning 2
kdo má závazek, mravní povinnost
Example sentences:
Pane Ludvíku, jsem Vaším dlužníkem a chtěl bych Vám ještě jednou velice poděkovat.