Czech
pupečník
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | pupečník | pupečníky |
| genetive | pupečníku | pupečníků |
| dative | pupečníku | pupečníkům |
| accusative | pupečník | pupečníky |
| vocative | pupečníku | pupečníky |
| locative | pupečníku | pupečnících |
| instrumental | pupečníkem | pupečníky |
technical term
Meaning 1
anatomy
cévní svazek spojující zárodek s plodovým lůžkem
Synonyms:
pupeční šňůra (meaning 1)
Example sentences:
Někdy se může stát, že se narodí dvojčata mající společnou placentu, ze které vycházejí dva pupečníky.