Czech
Turecko
noun (vlastní, neutrum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | Turecko | |
| genetive | Turecka | |
| dative | Turecku | |
| accusative | Turecko | |
| vocative | Turecko | |
| locative | Turecku | |
| instrumental | Tureckem |
Meaning 1
geography
stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě
Example sentences:
V Turecku se lze všude potkat s minarety, tvoří hezké dominanty a vyjímají se na fotkách.
Příliv Syřanů utíkajících před násilím ve vlastní zemi do Turecka výrazně sílí.