Czech
klobouk
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | klobouk | klobouky |
| genetive | klobouku | klobouků |
| dative | klobouku | kloboukům |
| accusative | klobouk | klobouky |
| vocative | klobouku | klobouky |
| locative | klobouku | kloboucích |
| instrumental | kloboukem | klobouky |
Meaning 1
tuhá pokrývka hlavy (s okrajem)
Example sentences:
Kdo dnes má klobouk, je prostě módní.
Smekl klobouk a zvedl hlavu ke kostelní věži.
Meaning 2
předmět připomínající klobouk (ve významu 1)
Example sentences:
Ozval se šelest křídel, sova přiletěla až sem a v zobáku nesla obrovský klobouk houby.