Czech
kmín
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kmín | kmíny |
| genetive | kmínu | kmínů |
| dative | kmínu | kmínům |
| accusative | kmín | kmíny |
| vocative | kmíne | kmíny |
| locative | kmíně; kmínu | kmínech |
| instrumental | kmínem | kmíny |
Meaning 1
luční i pěstovaná bylina s bílými kvítky v okolíku
Example sentences:
U nás se pěstuje kmín kořenný – dvouletá rostlina, která může růst i planě.
Meaning 2
drobné rohlíčkovité aromatické plody této rostliny užívané jako koření
Example sentences:
Chleba s kmínem provoní celý byt.