Czech
kolega
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kolega | kolegové |
| genetive | kolegy | kolegů |
| dative | kolegovi | kolegům |
| accusative | kolegu | kolegy |
| vocative | kolego | kolegové |
| locative | kolegovi | kolezích |
| instrumental | kolegou | kolegy |
Meaning 1
příslušník téhož povolání, spolupracovník (užívané i v oslovení)
Example sentences:
Kolego Vašku, pokud se pamatuji, tak jsme brali (tedy kupovali) mletý vápenec ze Mstětic u Zelenče.
Prosím, pane kolego, ujměte se slova.
Už Augustus, první císař, sdílel moc se svými kolegy v úřadě.
V roce 1921 Bohuslav Fuchs s kolegou ze studií Josefem Štěpánkem založili společný ateliér.