Czech
kolegyně
noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kolegyně | kolegyně |
| genetive | kolegyně | kolegyň, kolegyní |
| dative | kolegyni | kolegyním |
| accusative | kolegyni | kolegyně |
| vocative | kolegyně | kolegyně |
| locative | kolegyni | kolegyních |
| instrumental | kolegyní | kolegyněmi |
Meaning 1
příslušnice téhož povolání, spolupracovnice (užívané i v oslovení)
Example sentences:
Jako turnajová jednička zdolala oddílovou kolegyni Michaelu Kokoškovou, která obsadila druhé místo.
Máte slovo, paní kolegyně, prosím.