Czech
národ
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | národ | národy |
| genetive | národa; národu | národů |
| dative | národu | národům |
| accusative | národ | národy |
| vocative | národe | národy |
| locative | národě; národu | národech |
| instrumental | národem | národy |
Meaning 1
společenství lidí spjatých společnou řečí a zpravidla územím a hospodářstvím, psychickým založením a kulturou
Synonyms:
kmen (meaning 3)
Example sentences:
Lakota, to je nejhorší vlastnost českého národa.
Věřím v génia našeho národa i dobré vlastnosti a schopnosti jednotlivců, jen musíme chtít se uplatnit správným směrem.
Lužičtí Srbové jsou jediným slovanským národem, který nemá vlastní státní útvar.
Na rozdíl od Švýcarska je však Rakousko od roku 1955 členem Organizace spojených národů.
Meaning 2
kmen (3); řidčeji národnost (3)
Example sentences:
Nikdo neví, co způsobilo stěhování národů na začátku našeho tisíciletí.
Díky slovanům vznikl z Maďarů standardní feudální národ.
No public translations in this meaning available.
Meaning 3
široké vrstvy společnosti
Synonyms:
lid (meaning 1)
Example sentences:
národ vyšel do ulic
Hospoda je příjemná zábava a vystihuje přesně povahu našeho národa pivařů.
No public translations in this meaning available.