Czech
obor
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | obor | obory |
| genetive | oboru | oborů |
| dative | oboru | oborům |
| accusative | obor | obory |
| vocative | obore | obory |
| locative | oboru | oborech |
| instrumental | oborem | obory |
Meaning 1
úsek činnosti
Synonyms:
oblast (meaning 2)
sféra (meaning 2)
Example sentences:
Student si v souladu se standardním studijním plánem akreditovaného studijního oboru vytváří vlastní studijní plán.
Policejní škola v Brně je jednou z významných resortních škol a zajišťuje vzdělávání v oboru působnosti Ministerstva vnitra formou odborné přípravy policistů a zaměstnanců resortu v pracovním poměru.
Vydržet náročné tempo soutěže a rivalitu kolegů dovede jen zkušenostmi ostřílený jedinec, mezi takové můžeme směle zařadit i studenta 3. ročníku oboru kuchař – číšník, Jakuba Havrana.
Vyučení v oboru a praxe na stavbě jsou předpokladem, nikoliv zárukou kvalitní práce.
No public translations in this meaning available.
Meaning 2
množina hodnot
Example sentences:
Definičním oborem lineární funkce jsou reálná čísla.