Czech
odpočinek
noun (masculinum)
Grammar details: mužský rod
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | odpočinek | odpočinky |
| genetive | odpočinku | odpočinků |
| dative | odpočinku | odpočinkům |
| accusative | odpočinek | odpočinky |
| vocative | odpočinku | odpočinky |
| locative | odpočinku | odpočincích |
| instrumental | odpočinkem | odpočinky |
Meaning 1
přestávka v činnosti, klid po práci, oddech
Synonyms:
oddech
Example sentences:
pracoval, šel bez odpočinku
nedělní chvíle odpočinku
aktivní odpočinek (rekreace se změnou práce duševní za tělesnou n. naopak)
Meaning 2
stav zaměstnance po ukončení aktivní činnosti dosažením služebního stáří n. ze zdravotních důvodů
Synonyms:
penze (meaning 1)
Example sentences:
odejít na odpočinek (do důchodu)