Czech
omezenec
noun (masculinum)
Grammar details: mužský rod
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | omezenec | omezenci |
| genetive | omezence | omezenců |
| dative | omezenci; omezencovi | omezencům |
| accusative | omezence | omezence |
| vocative | omezenče | omezenci |
| locative | omezenci; omezencovi | omezencích |
| instrumental | omezencem | omezenci |