Czech
opilec
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | opilec | opilci |
| genetive | opilce | opilců |
| dative | opilci; opilcovi | opilcům |
| accusative | opilce | opilce |
| vocative | opilče | opilci |
| locative | opilci; opilcovi | opilcích |
| instrumental | opilcem | opilci |
Meaning 1
opilý člověk
Synonyms:
pijan (meaning 1)
Example sentences:
Přivolanápolicejní hlídka opilce po domluvě s lékařem převezla do místa bydliště, kde si ho převzal syn.
No public translations in this meaning available.