Czech
svatba
[2. p. mn. č. -teb i -deb]noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | svatba | svatby |
| genetive | svatby | svateb |
| dative | svatbě | svatbám |
| accusative | svatbu | svatby |
| vocative | svatbo | svatby |
| locative | svatbě | svatbách |
| instrumental | svatbou | svatbami |
Meaning 1
souhrn obřadů a úkonů provázejících sňatek
Example sentences:
Po měsíci se ke mně nastěhoval a za půl roku se konala tichá svatba.
Přítel nechce mít svatbu na radnici, jenom s rodiči a svědky.
Otěhotněla po pár měsících a překvapení rodiče rychle strojili svatbu.
Meaning 2
svatební průvod, svatební hosté, svatebčané
Example sentences:
Taky jsme potkali svatbu, takže se někteří vyfotili s nevěstou.
No public translations in this meaning available.