Czech
zakončit
verb (dokonavý)
Grammar details: vid dokonavý
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | zakončím | zakončíme |
| 2. person | zakončíš | zakončíte |
| 3. person | zakončí | zakončí |
| imperative | zakonči | zakončete |
| participle active | zakončil | |
| participle pasive | zakončen | |
| Präsenspartizip masculine | zakončiv | zakončivše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | zakončivši | |
| verbal substantive | zakončení | |
Meaning 1
dovést ke konci, ukončit, skončit 1
Synonyms:
skončit 1
ukončit
No public translations in this meaning available.
Meaning 2
připojit na závěr