Tschechisch

horovat

Verb (imperfektiv)

Gram. Anmerkung: vid nedokonavý

	Singular	Plural
1. Person	horuji; horuju	horujeme
2. Person	horuješ	horujete
3. Person	horuje	horují; horujou
Imperativ	horuj	horujte
Partizip aktiv	horoval
Transgressiv masculinum	horuje	horujíce
Transgressiv femininum und neutrum	horujíc	horujíce
Verbalsubstantiv	horování

Styl. Anmerkung: knižní výraz knižní výraz

zaníceně, nadšeně mluvit

hořet (Einzelheite 3)