Cite

Cite this page Cite part

Display all equivalents

Czech

vypučet

verb (perfective)

Grammar details: vid dokonavý

	singular	plural
1. person	vypučím	vypučíme
2. person	vypučíš	vypučíte
3. person	vypučí	vypučí
imperative	vypuč	vypučte
participle active	vypučel
Präsenspartizip masculine	vypučev	vypučevše
Präsenspartizip feminine, neuter	vypučevši	vypučevše
verbal substantive	vypučení

❝

Meaning 1

k pučet, vyrašit

Synonyms:

vyrašit

vyrazit (meaning 3)