Czech

hovořit

verb (imperfective)

Grammar details: vid nedokonavý

	singular	plural
1. person	hovořím	hovoříme
2. person	hovoříš	hovoříte
3. person	hovoří	hovoří
imperative	hovoř	hovořte
participle active	hovořil
participle pasive	hovořen
Präsenspartizip masculine	hovoře	hovoříce
Präsenspartizip feminine, neuter	hovoříc	hovoříce
verbal substantive	hovoření

❝

vést hovor, rozmlouvat 2, mluvit 2, 1

mluvit 2, 1

rozmlouvat 2

komunikovat (meaning 2)

povídat (meaning 2)

mluvit (meaning 2)

bavit se (meaning 3)

No public translations are available for this meaning.