Czech
průkaz
noun (masculinum)
Grammar details: mužský rod
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | průkaz | průkazy |
| genetive | průkazu | průkazů |
| dative | průkazu | průkazům |
| accusative | průkaz | průkazy |
| vocative | průkaze | průkazy |
| locative | průkaze; průkazu | průkazech |
| instrumental | průkazem | průkazy |
❝
Meaning 1
doklad prokazující důležité (osobní) údaje (popř. i oprávnění, členství ap.)
Synonyms:
potvrzení (meaning 1)
doklad (meaning 1)
osvědčení (meaning 1)
Example sentences:
❝Kvalitní fotografie je nedílnou součástí každého průkazu totožnosti.
❝Jak je nutno postupovat při ztrátě občanského průkazu?
❝Nepřenosný parkovací průkaz smí být použit pouze pro vozidlo, jehož SPZ je na průkazu uvedena.
❝Při kontrole bylo zjištěno, že muž není držitelem řidičského průkazu.