Czech
přečin
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | přečin | přečiny |
| genetive | přečinu | přečinů |
| dative | přečinu | přečinům |
| accusative | přečin | přečiny |
| vocative | přečine | přečiny |
| locative | přečinu | přečinech |
| instrumental | přečinem | přečiny |
book expression
Meaning 1
law
protispolečenský trestný čin
Synonyms:
delikt (meaning 1)
Example sentences:
Muži bylo sděleno obvinění z přečinů týrání zvířat a výtržnictví.
V současné době kriminalisté zjišťují, zda se žena svým jednáním nedopustila přečinu nedovoleného ozbrojování.