Czech
druh
noun (masculinum)
Grammar details: životný
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | druh | druhy |
| genetive | druhu | druhů |
| dative | druhu | druhům |
| accusative | druh | druhy |
| vocative | druhu | druhy |
| locative | druhu | druzích |
| instrumental | druhem | druhy |
Meaning 1
muž zpravidla žijící se ženou ve společné domácnosti bez sňatku
Example sentences:
Chci se zeptat, jestli je možné po dohodě s majitelem domu převést smlouvu na mě, popřípadě mého druha.