čeština
dovolovat
sloveso (nedokonavé)
Gram. poznámka: Sloveso je vidovým protějškem slovesa dovolit.
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | dovoluji; dovoluju | dovolujeme |
| 2. osoba | dovoluješ | dovolujete |
| 3. osoba | dovoluje | dovolují; dovolujou |
| rozkazovací způsob | dovoluj | dovolujte |
| příčestí činné | dovoloval | |
| příčestí trpné | dovolován | |
| přechodník, m. | dovoluje | dovolujíce |
| přechodník, ž. + s. | dovolujíc | |
| verbální substantivum | dovolování | |
Význam 1
dávat svolení, souhlas
Synonyma:
trpět (význam 3)
Příklady:
Pevná cena školení nezávislá na počtu účastníků dovoluje plně využít kapacitu školicího střediska.
Podnikatelé by rádi podplatili mocné, ale zákony jim to nedovolují.