Display all equivalentsCzech obyčej noun (masculinum)Grammar details: mužský rodsingularpluralnominativeobyčejobyčejegenetiveobyčejeobyčejůdativeobyčejiobyčejůmaccusativeobyčejobyčejevocativeobyčejiobyčejelocativeobyčejiobyčejíchinstrumentalobyčejemobyčejiMeaning 1ustálený způsob, zvyk 1Synonyms:zvyk 1způsob (meaning 2)zvyklost (meaning 1)mrav (meaning 1)