čeština
rozbít
sloveso (dokonavý)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | rozbiji; rozbiju | rozbijeme |
| 2. osoba | rozbiješ | rozbijete |
| 3. osoba | rozbije | rozbijí; rozbijou |
| rozkazovací spôsob | rozbij | rozbijte |
| príčastie činné | rozbil | |
| príčastie trpné | rozbit | |
| prechodník, m. | rozbiv | rozbivše |
| prechodník, ž. + s. | rozbivši | |
| verbálne substantívum | rozbití | |
Význam 1
úderem, nárazem ap. silně poškodit, zničit, roztlouci 1
Synonymá:
roztlouci 1
zničit
Význam 2
opotřebováním n. nevhodným zacházením poškodit, zničit
Synonymá:
zničit