instance
noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | instance | instance |
| genetive | instance | instancí |
| dative | instanci | instancím |
| accusative | instanci | instance |
| vocative | instance | instance |
| locative | instanci | instancích |
| instrumental | instancí | instancemi |
Meaning 1
úřad, orgán, úřední činitel určitého stupně (zejména soud)
Synonyms:
místo (meaning 5)
Example sentences:
O návrhu na vyloučení soudce rozhoduje soud vyšší instance.
Využít k tomu musí na prvním místě politickou a ekonomickou sílu a v poslední instanci i sílu vojenskou.
Meaning 2
orgán kompetentní k provádění něčeho; rozhodující činitel
Example sentences:
Nejvyšší instancí jsou často zkorumpovaní byrokraté v Bruselu se všemi lidskými chybami a slabostmi.
Meaning 3
logic
zvláštní případ vzhledem k nějakému obecnému tvrzení
Meaning 4
informatics
datový objekt v paměti odvozený z nějakého vzoru (třídy)
Example sentences:
Pro vytvoření instance třídy se používá příkaz new.