instance
іменник (жіночий рід)
| унікальний номер | множина | |
|---|---|---|
| називний | instance | instance |
| родовий | instance | instancí |
| дальний відмін | instanci | instancím |
| знахідний | instanci | instance |
| кличний відмін | instance | instance |
| місцевий | instanci | instancích |
| інструментальний | instancí | instancemi |
значення 1
úřad, orgán, úřední činitel určitého stupně (zejména soud)
синоніми:
místo (значення 5)
Приклади:
O návrhu na vyloučení soudce rozhoduje soud vyšší instance.
Využít k tomu musí na prvním místě politickou a ekonomickou sílu a v poslední instanci i sílu vojenskou.
значення 2
orgán kompetentní k provádění něčeho; rozhodující činitel
Приклади:
Nejvyšší instancí jsou často zkorumpovaní byrokraté v Bruselu se všemi lidskými chybami a slabostmi.
значення 3
логіка
zvláštní případ vzhledem k nějakému obecnému tvrzení
значення 4
інформатика
datový objekt v paměti odvozený z nějakého vzoru (třídy)
Приклади:
Pro vytvoření instance třídy se používá příkaz new.