legitimace
[-ty-]іменник (жіночий рід)
| унікальний номер | множина | |
|---|---|---|
| називний | legitimace | legitimace |
| родовий | legitimace | legitimací |
| дальний відмін | legitimaci | legitimacím |
| знахідний | legitimaci | legitimace |
| кличний відмін | legitimace | legitimace |
| місцевий | legitimaci | legitimacích |
| інструментальний | legitimací | legitimacemi |
Примітка до стилю: Ve významu 2 je odborné nebo knižní, ve významu 3 zastaralé.
значення 1
průkaz o totožnosti osoby nebo o jejím členství v nějaké organizaci, popř. poskytující určité oprávnění
синоніми:
průkazka (значення 1)
Приклади:
občanská legitimace
členská legitimace
Příjmy z jízdenek a legitimací pokryjí jen necelou čtvrtinu nákladů dopravního podniku.
vykázat se legitimací
значення 2
закон
oprávnění, zmocnění (osoby, instituce) k nějakým úkonům nebo nárokům
Приклади:
legitimace k účasti na soudním řízení
Aktivní legitimaci k určení vlastnictví státní podnik nemá.
значення 3
закон
uznání nemanželského dítěte za manželské