čin
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | čin | činy |
| 2. pád | činu | činů |
| 3. pád | činu | činům |
| 4. pád | čin | činy |
| 5. pád | čine | činy |
| 6. pád | činu | činech |
| 7. pád | činem | činy |
Význam 1
co je vykonáno
Synonymá:
akt (význam 1)
jednání (význam 1)
skutek (význam 1)
Príklady použitia:
Odpouštění není slabost ani úkol sebeobětování, ale hrdinský čin, který osvobozuje k radosti.
Prezident soudcovské unie navrhuje, aby se neproblematické rozvody řešily nikoli soudním rozhodnutím, ale úředním činem na matrice.
V odůvodnění rozsudku je argumentováno tím, že se tento trestný čin stal již před jedenácti lety.
Od slov k činům je ale v tomto případě třeba urazit hodně dlouhý kus cesty.
Zobraziť v prekladovom slovníku.