průkazka
noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | průkazka | průkazky |
| genetive | průkazky | průkazek |
| dative | průkazce | průkazkám |
| accusative | průkazku | průkazky |
| vocative | průkazko | průkazky |
| locative | průkazce | průkazkách |
| instrumental | průkazkou | průkazkami |
Meaning 1
průkaz o něčem svědčící nebo k něčemu opravňující
Synonyms:
legitimace (meaning 1)
doklad (meaning 1)
Example sentences:
S sebou si vezměte i průkazku zdravotní pojišťovny.
Mnoho městských úřadů není připraveno na vydávání nových parkovacích průkazek.
Každý člen obdrží členskou průkazku, kterou se spolu s platným průkazem totožnosti prokazuje při návštěvě klubu.