příkaz
Nomen (der)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | příkaz | příkazy |
| Akkusativ | příkazu | příkazů |
| Dativ | příkazu | příkazům |
| Genitiv | příkaz | příkazy |
| Vokativ | příkaze | příkazy |
| Lokativ | příkaze; příkazu | příkazech |
| Instrumentalis | příkazem | příkazy |
Bedeutung 1
autoritativní výzva k vykonání něčeho
Synonyme:
nařízení (Einzelheite 1)
pokyn (Einzelheite 2)
rozkaz (Einzelheite 1)
direktiva
dispozice
instrukce
nařídit
nařízení
návod 1
pokyn
poroučet
poručit
předpis
přikázat
příkaz
rozkaz
směrnice
Beispielsätze:
V sousedních obcích se vyskytla udání na některé občany, kteří neplnili příkazy úřadu.
Provize může být uhrazena bankovním převodem nebo příkazem k inkasu.
Nikdo nechtěl, ale příkaz přišel od vedení.
Takřka výhradně se jednalo o otrokyně dovážené z byzantských zemí, které tančily nedobrovolně, na příkaz svého pána.
Bedeutung 2
Informatik
část programu, která mění stav programu (hodnoty proměnných, obsahy vstupních a výstupních dat)
Beispielsätze:
Příkaz if je jedním z příkazů pro větvení programu.
Zeigen Sie diesen Eintrag im mehrsprachigen Wörterbuch an