otrok
sustantivo (masculino)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominativo | otrok | otroci |
| genitivo | otroka | otroků |
| dativo | otrokovi; otroku | otrokům |
| acusativo | otroka | otroky |
| vocativo | otroku | otroci |
| locativo | otrokovi; otroku | otrocích |
| instrumental | otrokem | otroky |
❝
Significado 2
člověk zcela podřízený, závislý, ovládaný, nevolník 2
Sinónimos:
nevolník 2
ovládaný
závislý