norma
Nomen (die)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominative | norma | normy |
| Akkusativ | normy | norem |
| Dativ | normě | normám |
| Genitiv | normu | normy |
| Vokativ | normo | normy |
| Lokativ | normě | normách |
| Instrumentalis | normou | normami |
Bedeutung 1
závazné pravidlo (vynucované předpisy, zvykem apod.); jejich soubor
Synonyme:
předpis (Einzelheite 2)
zákon (Einzelheite 3)
pravidlo (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
V praxi je mnohdy lepší soustředit se na vlastní bezpečnost než na splňování různých norem.
Když byla v roce 1872 zavedena v celé zemi povinná školní docházka, stal se problém neexistující jazykové normy ještě naléhavějším.
Bedeutung 2
Wirtschaft
množství práce stanovené na určitou časovou jednotku
Beispielsätze:
Byli to opět sovětští poradci, kteří zařídili, že vězni, kteří splnili pracovní normu na Jáchymově, dostávali tzv. ruský příděl potravin, zatímco česká správa Jáchymova chtěla raději vězně vybít, zničit hladem.
Při zadávání zaměstnanců k výkonové normě v zakázce je možné každému zaměstnanci přiřadit jinou tarifní třídu nebo hodnotu výkonu.
Bedeutung 3
Technik
předpis technického řešení výrobku, zařízení, technologie ap.
Beispielsätze:
V současné době neplatí pro vsakování srážkové vody žádná technická norma.
Zeigen Sie diesen Eintrag im mehrsprachigen Wörterbuch an