Czech
epitel
noun (masculinum)
Grammar details: mužský rod
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | epitel | epitely |
| genetive | epitelu | epitelů |
| dative | epitelu | epitelům |
| accusative | epitel | epitely |
| vocative | epitele | epitely |
| locative | epitelu | epitelech |
| instrumental | epitelem | epitely |
Meaning 1
anatomy
tkáň složená z několika vrstev buněk ležících těsně vedle sebe, s nepatrným množstvím mezibuněčné hmoty, výstelka