Czech
oponent
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | oponent | oponenti |
| genetive | oponenta | oponentů |
| dative | oponentovi; oponentu | oponentům |
| accusative | oponenta | oponenty |
| vocative | oponente | oponenti |
| locative | oponentovi; oponentu | oponentech |
| instrumental | oponentem | oponenty |
Meaning 1
názorový odpůrce, protivník v diskusi
Synonyms:
odpůrce (meaning 1)
Example sentences:
Je jednoduché nechávat si údaje pro sebe a potom oponenty nařknout, že používají neúplná či zastaralá data.
Lidská práva se oponentům socialismu hodila a stále hodí k odstřelu socialismu jako takového i celé humanistické ideologie.
Meaning 2
oficiálně určený posuzovatel při vědeckých obhajobách, schvalování projektů ap. (odborně)
Synonyms:
posuzovatel (meaning 1)
Example sentences:
Doktorand musí mít možnost seznámit se s posudkem oponenta nejpozději dva pracovní dny před konáním rozpravy.
Ve WikiSkriptech je i nástroj pro recenzování kapitol nezávislými oponenty.