Czech

princip

noun (masculinum)

Grammar details: mužský rod

singularplural
nominativeprincipprincipy
genetiveprincipuprincipů
dativeprincipuprincipům
accusativeprincipprincipy
vocativeprincipeprincipy
locativeprincipuprincipech
instrumentalprincipemprincipy

Style details: knižně a odborně

Meaning 1

základní, vůdčí myšlenka, pravidlo, zákon pro poznání a jednání, základ, počátek; filozofie: to, z čeho se vychází při interpretaci n. budování urč. systému; (v ant.) označení pralátky n. živlů, v nichž spočívá veškeré bytí; fyzika: obecně nedokazatelné tvrzení, všeobecný základní zákon, z něhož lze odvodit jiné, zvláštní zákony, jimiž se řídí něj. děje

Example sentences:

princip jednoduchosti

princip komplementarity

princip korespondence (vyjadřující ve vývoji vědy relativní souhlas vědeckých teorií na kvantitativně růz. stupních vývoje a ukazující, že vztah nové teorie ke staré není jejím pouhým popřením, ale současně i jejím uchováním na vyšší úrovni poznání)

asociační princip (způsob spojování psych. prvků bez ohledu na to, zda spojení odpovídá n. neodpovídá skutečnosti) (psychologie)

princip zachování energie

princip akce a reakce

princip relativity

princip setrvačnosti

princip mobility (názor, že o vývoji tvarů na povrchu Země rozhoduje jen velikost tektonických pohybů) (geografie)

No public translations in this meaning available.