Czech

béčkař

noun (masculinum)

singularplural
nominativebéčkařbéčkaři
genetivebéčkařebéčkařů
dativebéčkaři; béčkařovibéčkařům
accusativebéčkařebéčkaře
vocativebéčkařibéčkaři
locativebéčkaři; béčkařovibéčkařích
instrumentalbéčkařembéčkaři

colloquially

Meaning 1

člověk neúspěšný, neschopný v rámci své profese, oboru apod.

Synonyms:

béčko (meaning 3)

břídil (meaning 1)

outsider (meaning 1)

Example sentences:

Ale herci, béčkaři i áčkaři, nemusí být vzdělaní a inteligentní.