Checo
bobík
sustantivo (masculino)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominativo | bobík | bobíky |
| genitivo | bobíku | bobíků |
| dativo | bobíku | bobíkům |
| acusativo | bobík | bobíky |
| vocativo | bobíku | bobíky |
| locativo | bobíku | bobících; bobíkách |
| instrumental | bobíkem | bobíky |
❝
Significado 1
osobní strážce; člen ochranky
Sinónimos:
bodyguard (significado 1)
Ejemplos:
❝Dodržováno to běžně není, pokud bobík neshledá situaci takovou, že se dějí protiprávní věci, pak zasahuje.
❝
Significado 2
příslušník policie
Sinónimos:
policista (significado 1)
Ejemplos:
❝Bylo to nejspíš tím, že jsem v jezdecké přilbě vypadal jako typický anglický bobík.