Czech
bydlet
verb (nedokonavý)
Grammatical variants: bydlit,
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | bydlím | bydlíme |
| 2. person | bydlíš | bydlíte |
| 3. person | bydlí | bydlejí, bydlí |
| imperative | bydli | bydlete |
| participle active | bydlel, bydlil | |
| Präsenspartizip masculine | bydle, bydleje | bydlíce, bydlejíce |
| Präsenspartizip feminine, neuter | bydlíc, bydlejíc | |
| verbal substantive | bydlení | |
Meaning 1
mít příbytek, domov
Example sentences:
Lidé budou moci bydlet na venkově a do měst se dostanou snadno a rychle ze vzdáleností kolem 150 kilometrů.
To jsem teda netušila, jaké utrpení je bydlet v malém bytě!
Nastěhovala se k dceři, která bydlí v podnájmu.