Tschechisch
bydlet
Verb (imperfektiv)
Gram. Varianten: bydlit,
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | bydlím | bydlíme |
| 2. Person | bydlíš | bydlíte |
| 3. Person | bydlí | bydlejí, bydlí |
| Imperativ | bydli | bydlete |
| Partizip aktiv | bydlel, bydlil | |
| Transgressiv masculinum | bydle, bydleje | bydlíce, bydlejíce |
| Transgressiv femininum und neutrum | bydlíc, bydlejíc | |
| Verbalsubstantiv | bydlení | |
Bedeutung 1
mít příbytek, domov
Beispielsätze:
Lidé budou moci bydlet na venkově a do měst se dostanou snadno a rychle ze vzdáleností kolem 150 kilometrů.
To jsem teda netušila, jaké utrpení je bydlet v malém bytě!
Nastěhovala se k dceři, která bydlí v podnájmu.