Tschechisch
cloumat
Verb (imperfektiv)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | cloumám; cloumu | cloumeme; cloumáme |
| 2. Person | cloumeš; cloumáš | cloumete; cloumáte |
| 3. Person | cloume; cloumá | cloumají; cloumou |
| Imperativ | cloumej | cloumejte |
| Partizip aktiv | cloumal | |
| Transgressiv masculinum | cloumaje | cloumajíce |
| Transgressiv femininum und neutrum | cloumajíc | |
| Verbalsubstantiv | cloumání | |