Checo
činit
verbo (imperfectivo)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1.ª persona | činím | činíme |
| 2.ª persona | činíš | činíte |
| 3.ª persona | činí | činí |
| imperativo | čiň | čiňte |
| participio activo | činil | |
| participio pasivo | činěn | |
| participio presente masculino | čině | činíce |
| participio presente femenino y neutro | činíc | |
| sustantivo verbal | činění | |
Detalles estilísticos: Ve významu 1 je knižní.
❝
Significado 3
zpracovávat (surovou kůži) na useň