Checo
domýšlet se
verbo (imperfectivo)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1.ª persona | domýšlím se | domýšlíme se |
| 2.ª persona | domýšlíš se | domýšlíte se |
| 3.ª persona | domýšlí se | domýšlejí se; domýšlí se |
| imperativo | domýšlej se | domýšlejte se |
| participio activo | domýšlel se | |
| participio presente masculino | domýšleje se | domýšlejíce se |
| participio presente femenino y neutro | domýšlejíc se | |
| sustantivo verbal | domýšlení se | |