Tschechisch
dovolovat
Verb (imperfektiv)
Gram. Anmerkung: Sloveso je vidovým protějškem slovesa dovolit.
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | dovoluji; dovoluju | dovolujeme |
| 2. Person | dovoluješ | dovolujete |
| 3. Person | dovoluje | dovolují; dovolujou |
| Imperativ | dovoluj | dovolujte |
| Partizip aktiv | dovoloval | |
| Partizip passiv | dovolován | |
| Transgressiv masculinum | dovoluje | dovolujíce |
| Transgressiv femininum und neutrum | dovolujíc | |
| Verbalsubstantiv | dovolování | |
Bedeutung 1
dávat svolení, souhlas
Synonyme:
trpět (Einzelheite 3)
Beispielsätze:
Pevná cena školení nezávislá na počtu účastníků dovoluje plně využít kapacitu školicího střediska.
Podnikatelé by rádi podplatili mocné, ale zákony jim to nedovolují.